„Příbuzné nám dává osud. Jaké štěstí, že přátele si můžeme vybírat sami.”
» Julian Tuwim | Citát #400
Autor: Julian Tuwim
(13. září 1894, Lodž – 27. prosince 1953, Zakopane) byl významný polský básník a překladatel židovského původu, jeden z nejznámějších meziválečných polských básníků. Kariéru započal v roce 1913 vydáním básně Prośba (Prosba). Studoval právo a filosofii na Varšavské univerzitě (1916–1918). V době studií spolupracoval s časopisem Pro arte at studio. Byl jedním ze zakladatelů básnické skupiny Skamander (1919). V mládí byl inspirován dílem Leopolda Staffa. Spoluzaložil i Związek Artystów i Kompozytorów Scenicznych (ZAiKS). Židovství se nezříkal, ač byl značně levicového přesvědčení. Byl znalcem židovského humoru, o čemž svědčí sbírka vtipů a průpovídek ze židovského prostředí vyšlá v poprvé v roce 1928 A znáte tenhle? (polsky A to pan zna?). Do války vyšla ještě dvakrát. V roce 1939 emigroval do Francie a po její kapitulaci v roce 1940 odcestoval přes Brazílii do USA. Usadil se v New Yorku a pracoval pro emigrantské časopisy. V roce 1946 se vrátil zpět do vlasti. V letech 1947–1950 zastával funkci uměleckého vedoucího Teatru Nowego v Lodži. V tomto období byl ze strany svých bývalých přátel kritizován za neúměrné přisluhování komunistickému režimu (je tvůrcem několika textů oslavujících Stalina). Je autorem textů pro kabarety, revue i jako libretista (kabarety Qui Pro Quo (1919–1932), Banda (1932–1934), Nowa Banda, Cyrulik Warszawski (1935–1939). Byl spoluautorem a redaktorem literárních časopisů (Skamander, Wiadomości Literackie). Překládal také ruskou literaturu, především A. S. Puškina a V. Majakovského. Byl autorem populárních básní pro děti, např. Lokomotywa, Ptasie radio, Słoń Trąbalski.